Slovenský horolezecký spolok JAMES
vysoké tatry  český horolezecký svaz  klub slovenských turistov 
sport-outdoor
  shs james    komisie    podujatia    james slovakia    horolezec    horoškola    infocentrum    rozličné    eshop    diskusia    kontakt    dotazníky    chaty    mapa stránky  
 index  Správa Vysokých Tatier  Erasmus  Metodické materiály  Meteo  IFSC  UIAA Streda 26.07.2017   english version
 Okresný stavebný podnik, 8-, Malá Snehová veža
08.07.2015 21:50 | 3137x | komentár: 3x
  

 
V úvodní bariéře. / Spára desáté délky.

Naposled jsem do hor zavítal se Stračesem na Satana a Bašty, pročež chuť za dobrodružstvím byla čím dál větší. Ještě v Haligandě jsme s Mišom přesvědčeni, že to bude Kazalnica, nebo cos v Bielovodské, ale pak stačí popojet do Spišskej a vše je jinak…

I když jsem v Čiernej Javorovej nebyl asi 13 let, vím že pro mne monstrózní 600metrová stěna Malej Snehovej veže byla už tehdy vyzývavá. A i když jsou v Ta3 větší stěny, tato byla asi první, která mi učarovala. Většina cest je sice udělána v létě, ale jedná se téměř bez výjimky o spíše zimní cesty, no a že Mišo už jednu (zimní) rozdělávku má vpravo, rozhodli jsme se, že uděláme cestu letní v její levé kompaktnější části.

Ačkoliv je to SZ stěna, bylo poměrně dost horko. Řekl bych, že chvílema to i znesnadňovalo lezení, ale nakonec lepší sebou tahat míň věcí, než lézti v péřovce. Hned v začátku druhé délky přichází jedno z klíčových míst, kdy je nutné nejdřív přehákovat a posléze zajistit kratší, ale převislou bariéru. Jedničky jdou zatlouct vždy jen z půlky, a tak jsem rád, že sebou máme vrtačku a nejistá místa pak můžeme dojistit nýty. Po bouldrovém rozhicování nás čeká parádní plotna v luxusní skále. Posléze pokračuje Mišo pod další stěnu, ale tentokrát raději oblézáme, pač kvalita skály je ta tam. Pro dnešek dosti a pročež hurá cos naspat.

Ráno se mi Mišo snaží poukázat na kvality hořkého maté a skutečně okusím jej raději, než nejistý kořen Horce, který lze snadno zaměnit s jedovatou Kýchavicou. Po botanickém okénku ještě ranní rozcvička na fixech a o chvíli již pokouším žlutou stěnkou I. veže. Moc se mi to nezdá a po obtížnějším návratu zkouším štěstí v traverzu v hladké plotně. Čím se víc plotna staví, tím je to jakés nejistější. Přes obtíže zatluču konečně dobrou skobu a po drobných peripetiích už s nachcanými lýtky se doštverám na štand. Mišo je u mne jako nic a hodnotíme, že plotny poleze on a já zůstanu u převisů. A skutečně, další, asi nejhezčí délka je luxusní lehce položená plotna s tenkou trhlinou a skoupými stupy. Tu je nejdříve nutné zajistit a pak jen být trpělivý, když při pokusu občas smekne noha. Teda až do doby, kdy nesmeknou obě naráz. Přesto se po nějaké chvíli Mišovi daří i čistě a vrchol I. veže je náš.
Po siestě v jakéms sedílku pokračujeme kousek spárou cesty Bakoš-Petrík a zamtíco staří Spišiaci pokračovali vpravo pod výlomy, my stoupáme do nepříjemného komínu, který nas vyvede na vrchol II. veže. Je sice poměrně pozdě, ale terén výrazně zlehkl. Na chvíli se napojíme do komínu Bublíkovy cesty, ale dále opět panenským terénem přes různé spáry a stěnky až na nevýraznou polici, kde se tmou očekáváme jeden z posledních štandů. Je potřeba trochu vydýchat. Přeci jen se Mišovi pod lanem uvolnil jeden blok a já měl akorát štěstí, že ten se odporoučel žlabem do Bakoše a nezpřelámal moje již tak dost pocuchané hnáty na snad jediném otevřeném štandu cesty.

Posledních pár metrů Plškovou cestou a po hřebenu už jen za odměnu na vrchol. Po dojezení zbytků zásob a neurčitém zjištění kudy že vede sestup, počínáme slaňovat ve směru ponechaných nejistých šling a celou trasu slanění vystrojujeme nýty, aby následovníci měli aspoň trochu usnadněnou práci.


Asu a Mišo na vrcholu.

Kolem třetí ráno po menší večeři (či snídani?) a vítězném tabáčku už jen chvíli koukáme na nebe a každý tak trochu brbleme, že tu není raději se svou kobietou. Po pár hodinách nás ale budí intenzivní sonce a my i přesto, že víme, že rychleji je to na pivko k Dzurilovi na Podspády, valíme přes Kolové sedlo na Brnčalu, kde má Mišo otevřený účet na libovolnou konzumaci tekutých nápojů. Cesta je sice horší a baťoh čím dál těžší, ale když doslajduji v suti a s úsměvem mne čeká kompaněro s pivkem a horcem v ruce, člověk i nohy rádi rychle zapomenou.   
Poslední dny jsme toho sice moc nenaspali a tělo občas vypovídá službu, ale je potřeba oslavit výstup a počastovat se s kompanií. Sice to nakonec asi odnesl foťák s dokumentačními fotkami z výstupu, s Mišem v druhém klíčovém místě a směrem slaňovací linie, ale třeba se ještě objeví. (za pivko a horec berem jakékoliv dostupné info o jeho pobytu – nebo aspoň SD kartu!).
Lezbě a dobrodružství čest!

Asu + Mišo + Tendon Lowe 8,4

 




KOMENTÁR K ČLÁNKU

Okresný stavebný podnik, 8-, Malá Snehová veža [ 8. 7. 2015 21:50:32] - reagovať
Naposled jsem do hor zavítal se Stračesem na Satana a Bašty, pročež chuť za dobrodružstvím byla čím dál větší. Ještě v Haligandě jsme s Mišom přesvědčeni, že to bude Kazalnica, nebo cos v Bielovodské, ale pak stačí popojet do Spišskej a vše je jinak…
  • Okresný stavebný podnik, 8-, Malá Snehová veža [Miso 15. 7. 2015 15:59:09] - reagovať
    No paráda ;)

  • Okresný stavebný podnik, 8-, Malá Snehová veža [smolo 9. 7. 2015 21:45:25] - reagovať
    héééj super!!!

  • Okresný stavebný podnik, 8-, Malá Snehová veža [vilo 9. 7. 2015 21:40:13] - reagovať
    Toto tu už nebýva často. Závan letného dobrodružstva zo severu. Fakt mám radosť!


Vlado Linek © 1999 - 2017 členstvo ا  antidoping ا  kalendár ا  archív jamesáka ا  predplatné ا  horoškola ا  počasie ا  sprievodca ا  umelé steny  18485104